Popis: Zemědělská usedlost čp. 153 leží v tzv. bolkovské části vsi s původním názvem Heřmanovy Sejfy, dnes Rudník, v podhůří východních Krkonoš. Dům je postaven na principu trojdílného, komorověchlévového německého domu, kdy je pod jednou střechou umístěna světnice, komora, síň a chlévy, a představuje dnes již vzácný příklad tradiční krkonošské architektury. Usedlost po roce 1945 obsadili noví obyvatelé; nyní slouží k rekreaci.

Popis: Dům čp. 112 se nachází v centru historické zástavby Hostouně a je dokladem vývoje vesnické domkářské zástavby vznikající na přelomu 18. a 19. století v poměrně úrodné oblasti a zároveň v blízkosti průmyslových center. Dnešní podobu budovy určila na počátku 20. století přestavba na hostinec a její interiéry s řadou dochovaných detailů přinášejí cenné svědectví o vzhledu hostinských staveb dané doby.

Popis: Dům čp. 179 je jedním z posledních dochovaných příkladů domkářské zástavby v Jezeřanech-Maršovicích. Proměna požadavků na podobu a fungování venkovských budov probíhající zejména od druhé poloviny 20. století se sice i u něj projevila řadou adaptací, přesto si však uchoval základní hmotové rozvržení i části původního hospodářského zázemí. Zajímavými doklady někdejšího provozu jsou například moučnice či udírna.

Popis: Velká hospoda čp. 23 v Kostelci nad Vltavou na orlickém panství vznikla přestavbou domku s řeznictvím a šenkem uprostřed návsi. Zásadní přestavba proběhla v letech 1913–1914 a pozdně secesní charakter, který hospoda s velkým tanečním sálem, řeznictvím a uzenářstvím tehdy získala, zůstal dosud zachován nejen v exteriéru, ale i v interiérech.

Popis: Statek čp. 2 je součástí malé vsi v pelhřimovské oblasti Českomoravské vysočiny. Jeho vzhled vychází z tzv. horáckého domu, zde na půdorysu uzavřeného dvora. Tento typ lze sledovat na sousedních územích jižních Čech a Poličska. Dům komorově-chlévního typu má tradiční trojdílné členění: síň, světnice, komora. Usedlost je od roku 1860 kontinuálně přestavována a její působivý celek dokládá vývoj venkovských staveb na Vysočině.

Popis: Domek čp. 12 v malé vesničce tesařů Ostrovci byl postaven po požáru obce roku 1878, v rámci jejího znovuzaložení. Obytné stavení tehdy dostalo tradiční schéma se světnicí, síní, kuchyní a komorou, dnes jen částečně porušené úpravou pro rekreační účely. Historie domku je od konce 19. století spojená s působením kamenické dílny, pro jejíž potřeby zřejmě vznikla kolna postavená po roce 1890 v zadní části dvora.

Popis: Tzv. Wastlův dvůr č. 18 patřil v minulosti k nejstarším a nejbohatším dvorům na Tepelsku. Zásadní přeměna dřevěné usedlosti ve zděnou cihlovou probíhala mezi léty 1839–1868. Hlavní objekt má trojdílnou dispozici chlévního typu, spojující obytné a hospodářské prostory pod jednou střechou. Typické pro chebskou oblast jsou stáje, jejichž dvoulodní prostor je zaklenut dvakrát třemi poli pruských plackových kleneb na dvou kamenných pilířích.

Popis: Dům usedlosti čp. 25 náležel jedinému svobodnému sedlákovi ve vsi a je pozoruhodný svou výstavností. V lokalitě, kde až do počátku 20 století převládala roubená zástavba, byl jednou z několika málo zděných budov. Jádro domu vzniklo asi okolo roku 1800, během 19. a v první třetině 20. století došlo k přístavbám a interiérovým úpravám. Nejzajímavějším prvkem budovy je sloupová podsíň podpírající reprezentativní vikýřovou světnici.

Popis: Původně selská usedlost čp. 8 v Sedlci je cenná nejen jako doklad venkovského stavitelství z přelomu 18. a 19. století na Litoměřicku, ale je zajímavá i svými mladšími úpravami. Zčásti hrázděná obytná budova usedlosti prošla během první poloviny 20. století v exteriéru i v interiéru stavební obnovou a tehdy vzniklou podobu si uchovala v téměř neporušeném stavu až do dnešní doby.

Popis: Zděný dům čp. 29, pocházející pravděpodobně z doby před polovinou či kolem poloviny 19. století, představuje patrně nejlépe zachovaný doklad místní venkovské architektury daného období. Použití sloupových arkád s funkcí krytého zápraží v dvorním průčelí umocňuje architektonickou hodnotu stavby a řadí ji k nejvýstavnějším vesnickým objektům Staroměstska.

Popis: Dům čp. 85 byl postaven roku 1821 na místě staré dřevěné stavby ve středu návsi jako školní budova. Původní klasicistní vzhled exteriéru ztratil objekt v sedmdesátých letech 20. století, kdy došlo k novodobým úpravám průčelí, zachoval si však svou vnitřní dispozici s klenutými místnostmi ve sklepech a v přízemí, kde se nacházel byt učitele a prostory tříd.

Popis: Hostinec s obchodem čp. 24 v roce 1896 projektoval a v témže roce i realizoval chrudimský stavitel František Kočí. Jednalo se o jediný novorenesanční dům městského typu ve vesnickém prostředí Úhřetické Lhoty. Během první poloviny 20. století byl objekt zásadně přestavěn a v této podobě se dochoval do dnešních dní, kdy dochází v důsledku změny funkce k jeho adaptaci na rodinný dům.

Popis: Dřevěný roubený dům čp. 5 patřil k jednomu z nejstarších selských gruntů ve Viganticích a je i jedním z nejstarších místních dochovaných valašských domů karpatského typu. Na objektu lze sledovat veškeré přestavby a adaptace, k nimž docházelo od konce 18. století až do první poloviny 20. století.